Arkadiusz Liszka, stipendista Nadace Maspex, který v akademickém roce 2021/22 studoval na francouzské škole Grenoble Ecole de Management, odpovídá na otázky týkající se přihlášky, průběhu studia a toho, co dnes dělá.

Proč ses rozhodl pro studium v zahraničí?

Rozhodnutí o studiu v zahraničí jsem učinil hned po absolvování workshopů Nadace Maspex. Tato sezení byla velmi inspirující; uvědomil jsem si, že je to příležitost, kterou nelze nevyužít. Prvním z důvodů byla kvalita vzdělání. Chtěl jsem mít jistotu, že získávám znalosti na nejvyšší úrovni, proto se volba zahraniční univerzity jevila jako atraktivní. Slyšel jsem mnoho pochvalných ohlasů na studijní programy a kvalitu vyučujících na mnoha zahraničních univerzitách, což mě inspirovalo k tomuto rozhodnutí.

Dalším důležitým důvodem byla mezinárodní zkušenost. Odjakživa mě zajímala kulturní a jazyková rozmanitost, a proto mi studium v zahraničí poskytlo možnost prozkoumat nové kultury a navázat kontakty s lidmi z celého světa. Věděl jsem, že tato zkušenost mi pomůže rozvíjet dovednosti mezikulturního dialogu a otevře nové perspektivy jak v osobním, tak v profesním životě. Chtěl jsem poznat jiné perspektivy, názory a způsoby práce, aby to v budoucnu bylo mým přínosem.

Dalším faktorem, který ovlivnil mé rozhodnutí, byla perspektiva získání mezinárodního diplomu. Domnívám se, že mít diplom získaný na renomované zahraniční univerzitě otevírá mnoho dveří na trhu práce. To je důležité zejména v dnešním konkurenčním prostředí, kde zaměstnavatelé často oceňují mezinárodní zkušenosti a vzdělání.

Studium v zahraničí pro mě navíc bylo příležitostí k osobnímu rozvoji a získání nových životních dovedností. Musel jsem se naučit samostatnosti, zvládání problémů a přizpůsobování se novému prostředí. Tato zkušenost mě určitě učinila nezávislejším a sebevědomějším. Od ukončení studií jsem žil ve třech různých městech ve dvou státech, což mi umožnilo nejen lépe poznat sám sebe, ale také více ocenit Polsko a to, co nabízí. Vím, že se v budoucnu budu chtít vrátit, vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi.

Stojí také za zmínku, že moje rozhodnutí studovat v zahraničí bylo spojeno s mými osobními ambicemi a profesními cíli. Chtěl jsem mít možnost učit se od nejlepších odborníků v mém oboru a získat znalosti, které mi umožní dosáhnout úspěchu v budoucí kariéře.

Závěrem lze říci, že výběr studia v zahraničí pro mě bylo rozhodnutí založené na snaze o kvalitu vzdělání, touze získat mezinárodní zkušenosti, získat mezinárodní diplom a osobním rozvoji. Tato zkušenost mi umožnila rozvíjet se jako student i jako člověk, otevírající přede mnou mnoho nových možností a perspektiv.

Jaké byly největší výzvy, s nimiž ses setkal během studia v zahraničí? 

Když jsem se rozhodl pro studium v zahraničí, čelil jsem mnoha výzvám, které byly náročné, ale také vzrušující. Na začátku jsem se musel přizpůsobit novému prostředí a zvykům, což nebylo vždy snadné. Kulturní rozdíly mohou být někdy překvapivé, ale naučil jsem se respektovat rozdíly a snažit se porozumět ostatním lidem.

Dalším velkým problémem byla jazyková bariéra. Mluvím plynně anglicky, ale nejsem rodilý mluvčí, takže jsem musel hodně pracovat na svém přízvuku a slovní zásobě. Není asi lepší jazyková škola než nutnost používat jazyk v nejméně očekávaných situacích.

Oddělení od rodiny a přátel je také těžké. Člověk se musí smířit s tím, že se všichni kolem nás budou měnit, stejně jako my sami, a v určitém okamžiku se okruh přátel může výrazně změnit. Snažím se létat do Polska co nejčastěji, protože nikdy nesmíme zapomínat na nejbližší osoby a chci jim věnovat maximální množství dostupného času.

Další výzvou byly náklady. Studium v zahraničí může být opravdu drahé, takže je nutné dobře plánovat rozpočet a utrácet peníze s rozvahou. Nadace tento problém prakticky minimalizovala na nulu, za což jsem nesmírně vděčný.

Vzdělávací systém byl také jiný než v Polsku. Jiné metody výuky a hodnotící systémy, na které bylo třeba se přizpůsobit. Byly to spíše rozdíly „k lepšímu“, tedy více činnosti, skupinových prací, rozhodně méně práce s knihami nebo abstraktními matematickými úlohami.

A pak byly ještě praktické záležitosti. Na začátku bylo třeba najít bydlení, vyřídit všechny požadované dokumenty, zajistit zdravotní péči. To také bylo výzvou, ale nakonec se to podařilo – je to proces osamostatňování se, který je nesmírně důležitý.

A nakonec akademický tlak. Studium v zahraničí znamená další úroveň tlaku. Vyučující mají vysoké nároky a konkurence je také velká. Každá osoba na oboru byla vybrána přijímací kanceláří univerzity, což zvyšuje úroveň celé třídy; každý se snaží být nejlepší – v pozitivním slova smyslu. Je třeba umět zvládat stres a soustředit se na studium. Když však odjedeme do zahraničí, máme možnost vybrat si obor, který plně odpovídá našim očekáváním, a v mém případě se marketing ukázal jako skvělá volba, díky čemuž jsem s úsměvem na tváři čelil novým výzvám.

Jaké byly největší výhody studia v zahraničí?

Za prvé, poznávání nových kultur a lidí je naprosto neocenitelné. Studium v cizí zemi mi poskytlo příležitost ponořit se do zcela jiného kulturního prostředí. Poznal jsem lidi z různých koutů světa, což rozšířilo mé obzory a otevřelo oči pro rozmanitost a rozdíly mezi kulturami.

Za druhé, studium v zahraničí mi umožnilo rozvíjet jazykové dovednosti. Nejde jen o angličtinu, protože při studiu ve Francii jsem se naučil trochu francouzsky a nyní se učím italsky. Je to ideální čas na naučení se třetího jazyka, který se pomalu stává evropským standardem.

Další výhodou je diplom renomované zahraniční univerzity. Výběrem univerzity jsem měl přístup k vyučujícím a akademickým zdrojům, které byly nejen vysoké kvality, ale také světové třídy. To mi pomohlo intelektuálně se rozvíjet a získávat znalosti v oboru, který mě fascinoval. Většina vyučujících jsou lidé s bohatými praktickými zkušenostmi a bohatým CV. Studenti zde nejsou vnímáni jako lidé, kteří něco nevědí, ale spíše jako osoby, které objevují určitá témata a přidávají k nim nový, důležitý pohled.

Pobyt v zahraničí mi poskytl možnost cestovat a objevovat zcela nová místa. Francie, kde jsem studoval, byla vynikajícím výchozím bodem pro cestování po celém kontinentu. Francie, Španělsko, Itálie a Nizozemsko – to jsou jen některé země, které se mi podařilo více či méně prozkoumat.

Studium v zahraničí mě naučilo nezávislosti a samostatnosti. Musel jsem se vypořádat s každodenními záležitostmi, jako jsou nákupy, vaření nebo řízení financí, což mi

pomohlo vytvořit solidní základy pro dospělý život. Být daleko od rodiny a přátel mě přimělo k rozvoji vlastní sebeuvědomění a schopnosti rozhodování.

Zaměstnavatelé často oceňují lidi, kteří měli odvahu a odhodlání odjet na studia do jiné země. To svědčí o flexibilitě, přizpůsobivosti a schopnosti zvládat různé situace. V mém případě mi to umožnilo absolvovat stáž v renomované francouzské firmě a nyní získat práci v jedné z největších marketingových agentur, pracujících pro největší značky na světě, vlastně bez větších zkušeností v marketingu.

Závěrem lze říci, že studium v zahraničí není jen příležitost získat vzdělání, ale také osobní a kulturní rozvoj. Tato zkušenost otevírá dveře k novým možnostem, učí trpělivosti a samostatnosti a především umožňuje vytvářet nezapomenutelné vzpomínky a přátelství po celém světě. Pro mě to bylo úžasné a rozhodně doporučuji každému, kdo uvažuje o studiu v zahraničí, aby tuto zkušenost vyzkoušel.

Jak probíhal proces přihlášky a přijetí na zahraniční univerzitu?

Krok 1: Výběr univerzity a programu

Prvním a klíčovým krokem je výběr vhodné univerzity a studijního programu. Toto rozhodnutí ovlivní vaši budoucnost, proto stojí za to strávit čas důkladným pochopením, co daná univerzita nabízí a zda odpovídá vašim cílům a zájmům. Doporučuji začít hledat co nejdříve, někdy i dva roky před plánovaným zahájením studia, a to od seznámení se s celosvětovými nebo evropskými žebříčky univerzit, výběrem oboru a volbou vhodné země.

Krok 2: Příprava dokumentů

Po výběru je nutné začít připravovat přihlašovací dokumenty. V závislosti na univerzitě a programu mohou zahrnovat např. diplomy o ukončení předchozích studií, výsledky jazykových testů (např. TOEFL, IELTS), CV, doporučující dopisy a motivační dopis, někdy i GMAT. Stojí za to věnovat pozornost přesnému splnění požadavků univerzity ohledně dokumentů. Strávil jsem hodiny procházením webových stránek univerzit, abych se ujistil, že splňuji všechny požadavky. Univerzity také často nabízejí online workshopy, kde podrobně vysvětlují celý proces. Důležitá jsou také všechna doporučení, ať už z práce, nebo univerzity. Proto doporučuji každému, kdo se připravuje na studium v zahraničí, využít každé příležitosti, jako jsou studentská sdružení, konference, zájmové kroužky a získávání pracovních zkušeností. To umožní získat více dokumentů a zvýšit šance na přijetí na vybraný obor.

Krok 3: Podání přihlášky

Při přípravě na podání přihlášky si pečlivě ověřte, jakým způsobem univerzita přijímá přihlašovací dokumenty. V případě Grenoble Ecole de Management se přihlášky obvykle podávají online prostřednictvím speciálně dostupných přihlašovacích platforem. Měl jsem také kontakt s osobou z univerzity, která mě kontaktovala, když jsem přidával dokumenty do systému, aby mi nabídla svou pomoc.

Krok 4: Pohovor a motivační dopis

Některé programy mohou od uchazečů vyžadovat pohovor. Je to příležitost ukázat své motivace a schopnosti. Je také nutné napsat tzv. „Personal Statement“, což je v podstatě esej o vaší dosavadní vzdělávací a pracovní kariéře a zkušenostech. Každá univerzita má jiné požadavky; je to však velmi důležitá etapa.

Krok 5: Čekání na rozhodnutí

Po podání přihlášky nám zbývá čekat na rozhodnutí univerzity. Byl to velmi stresující čas, ale nakonec velmi příjemně zakončený. Čekací doba se může lišit v závislosti na univerzitě, ale obvykle trvá od několika týdnů do několika měsíců.

Jaké byly rozdíly mezi vzdělávacím systémem v zahraničí a tím v Polsku?

Magisterské studium ve Francii se od toho v Polsku liší v mnoha ohledech. Trvá dva roky, ale pouze první rok se stráví na univerzitě. Druhý rok je věnován stáži a psaní diplomové práce, často pod dohledem školitele, který může být umístěn v jiné části světa, což znamená, že spolupráce probíhá hlavně online. Kromě toho, ve Francii je nutné již na bakalářské úrovni zvolit svou specializaci. V Polsku toto rozhodnutí často přichází až během magisterského studia, což studentům poskytuje více času na zvážení své kariérní cesty.

Způsob hodnocení se také liší. Ve Francii se škála hodnocení pohybuje od 0 do 20 bodů a k úspěšnému absolvování je nutné získat minimálně 10 bodů, tedy 50 %. V Polsku je obvykle prahová hodnota pro úspěšné absolvování 30 %. Proces hodnocení nespočívá pouze v testu a zahrnuje různé kritéria, jako je samostatná práce, skupinové projekty, workshopy a testy. Hodně času se věnuje prezentacím a práci ve skupině, což odráží způsob práce v mnoha firmách.

Studenti ve Francii jsou povzbuzováni k samostatné práci. Je méně teoretických přednášek a více praktického učení na reálných příkladech z různých odvětví, od technologie po módu. Po ukončení kurzu studenti obdrží podrobnou zpětnou vazbu od lektora ohledně jejich výkonů, silných stránek a oblastí k zlepšení. Studenti také hodnotí vyučující, což pomáhá zvyšovat kvalitu výuky.

Dalším rozdílem je možnost výběru předmětů, i když to závisí na konkrétní univerzitě. Na studiu ve Francii je také mnoho kurzů zaměřených na rozvoj měkkých dovedností, jako jsou prezentace, vyjednávání nebo psaní životopisu, které jsou neocenitelné v pozdějším profesním životě.

Jak probíhala tvoje kariérní dráha? Co děláš dnes? 

Studium mi umožnilo lépe porozumět sobě samému a vyjasnit si, co bych chtěl dělat v příštích letech. Původně jsem měl jen obecnou představu o své profesní budoucnosti, snil jsem o práci v marketingu, ale nebyl jsem si jistý, v jakém konkrétním oboru. Byl jsem si vědom očekávání trhu práce a požadavků, které byly přede mnou kladeny. Na univerzitě jsem využíval pomoci Kariérního centra, které mi pomohlo s přípravou CV a plánováním kariéry, abych našel vysněnou stáž. Kvůli silné konkurenci jsem poslal mnoho přihlášek a prošel jsem mnoha pohovory, než jsem našel místo, kde jsem strávil dalších šest měsíců. Pohovory byly velmi konkrétní, očekávali se příklady z života. Velmi užitečné byly zkušenosti získané na oboru, kde jsme měli možnost pracovat na projektech pro externí firmy z různých odvětví. Pro mě cennou zkušeností bylo vytváření nového obchodního modelu pro jednu firmu a restrukturalizace webové stránky pro populární portál nabízející pronájem chalup ve francouzských Alpách. Čas strávený na stáži v Paříži byl také cennou a fascinující zkušeností, na kterou budu dlouho vzpomínat. Přestěhování z Grenoblu do Paříže, abych pracoval v marketingovém oddělení velké kosmetické firmy, bylo důležitým krokem v mé kariéře. Vyžadovalo to však potvrzení o studiu na renomované zahraniční univerzitě. Později jsem se rozhodl pro další změnu – přestěhoval jsem se do Amsterdamu, kde nyní pracuji pro mediální dům. Naším klientem je Nike, což mi dává možnost pracovat na plánování a realizaci marketingových kampaní v oblasti sportovního oblečení, životního stylu, a někdy také na projektech zaměřených na společenskou odpovědnost firem nebo podporu kulturních menšin na evropském trhu. Nicméně s postupem času začínám zvažovat další etapu své kariéry, možná v jiné zemi.

Rozhodně stojí za to zvážit zapojení se do různých studentských organizací nebo alespoň přijmout příležitostné zaměstnání. Díky tomu obohatíš svou přihlášku a zajistíš, že vynikne mezi ostatními. Je také důležité pečlivě se věnovat studiu na univerzitě – dobré známky mají značný vliv na přijímací proces. Stojí za to se včas zamyslet nad tím, co nás opravdu zajímá a co bychom chtěli studovat v zahraničí, a to nejen v oblasti související s naším dosavadním studiem. Jsem příkladem toho, že jsem dokončil inženýrské studium na AGH, a ve Francii jsem studoval marketing. Doporučuji prohlížet videa na YouTube, kde různí lidé sdílejí své zkušenosti se studiem v zahraničí. Najdeš tam materiály o prakticky každé známé univerzitě nebo městě. Pravidelné sledování žebříčků a hledání recenzí o univerzitách také může být užitečné. Důležitý je také výběr země pro studium, což může usnadnit hledání práce po dokončení studia a vyhnout se nutnosti stěhování. V některých zemích je snazší najít práci, když umíš pouze anglicky, ačkoli vše záleží na individuální situaci. V mém případě se mi podařilo zůstat ve Francii, i když jsem nemluvil plynně francouzsky.

Po odjezdu do zahraničí stojí za to být otevřený novým zkušenostem a odvážný. Poznávání nových lidí a kultur může být fascinující. Je třeba být připraven se přizpůsobit a být otevřený rozdílům. Studium v cizí zemi může být výzvou, takže se neboj požádat o podporu, když ji potřebuješ. Univerzity obvykle mají systémy pomoci pro mezinárodní studenty, které stojí za to využít. Na prestižních zahraničních univerzitách jsou studenti vnímáni spíše jako budoucí zaměstnanci a členové týmu než jako žáci, alespoň podle mých zkušeností. Důležité je také budování vztahů. Vytváření silných vazeb s ostatními studenty a vyučujícími je klíčové. Prakticky v každé větší firmě, kde jsem podával přihlášku, jsem našel někoho, kdo studoval na stejné univerzitě jako já, což mohlo usnadnit navázání prvního kontaktu nebo způsobit, že rekruter věnoval pozornost mému CV. Každý student je v podobné situaci – všichni hledají nové přátele, učí se nové věci a snaží se přežít na univerzitě. Buď také zvídavý. Univerzita je místem pro prohlubování znalostí v oblastech, ve kterých chceme pracovat, což je nesmírně důležité pro plánování kariéry. Současně využívej možnosti cestování, zkoušej nové jídla, uč se místní jazyk. To vše může způsobit, že tvoje zkušenost v zahraničí bude ještě nezapomenutelnější a rozšíří tvoje obzory. Přeji hodně štěstí!